Historie obce

Osudy Jamolic v nejdávnější době se spojují s řádem templářů, jenž se zde roku 1232 za krále Václava I. usadil.
Řád sídlil nejprve v Jamolicích, kde zřídil kostel s farou. Důkazy o sídle řádu v Jamolicích podávají následující písemné památky:

• v r. 1242 daroval Bohuslav z Bukova templářskému řádu se sídlem v Jamolicích osadu Olší u Doubravníka z vděčnosti, že mu templář Kuno v bitvě s Tatary zachránil život.
• v r. 1243 Štěpán-rytíř na Pernštejně od Jamolických templářů koupil 5 lánů půdy a daroval jej Doubravnickým jeptiškám
• v r. 1279 potvrdil biskup Bruno zdejším templářům statek a faru v Horních Dubňanech, Dukovanech a Bohuslavicích

Nástupce biskupa Bruna biskup Theodorich po roce 1281 na pravém břehu řeky Jihlávky 2 km západně od Jamolice začal stavět mohutný velmi pevný hrad a nazval jej Templštýnem, jenž i se vsí téhož jména dále Jamolicemi, Dobřínskem, Řeznovicemi a Biskoupkami tvořil zvláštní statek náležející okrsku duchovního rytířského řádu, tzv. komendě.
V noci ze 13. na 14. října 1307 byl templářský velmistr Jakub Molay se 60 rytíři ve Francii zatčen, na základě tajné úmluvy mezi králem francouzkým Filipem Sličným a papežem Klementem V byli věznění a později upáleni. Církevním sněmem ve Vídni byl templářský řád 23. března 1312 zrušen a jmění jeho bylo zabaveno.

Po templářích připadl hrad i statky k němu příslušející Bertholdovi Pirknerovi z Pirkenštejna jenž byl jeden z 38 českých a moravských pánů, kteří uzavřeli s římským králem Bedřichem Rakouským spolek proti českému králi Janovi. Po Pirknerovi hrad dědili jeho synové Václav a Oldřich kteří jej prodali v roce 1349 Přibíkovi se Šelenberka a jeho synové Jan a Drslav jej postoupili v roce 1379 nejvyššímu českému maršálkovi panu Jindřichu z Lipé, jenž všechno jmění sloučil s Krumlovem. Že hrad Templštýn byl v dobrém stavu a obydlen vyplývá z té skutečnosti, že v roce 1439 řešil určité majetkové spory purkrabí Templštýna rytíř Václav z Tulešic. Je dochováno, že hrad byl obydlen ještě v roce 1448.

Dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie, který v roce 1746 spolu s farníky byl začleněn do farnosti Dobříňské. V roce 1818 byl kostel úplně přestaven a na věži jsou umístěny dva zvony z roku 1615 a druhý byl z roku 1696, za světové války byl mladší zvon zabaven a odvezen, v roce 1947 byl pořízen nový zvon. Škola v obci byla založena v roce 1746. Ale až v roce 1804 nákladem obce a příspěvkem knížete Lichenštejna byla postavena budova školy nová, která však v roce 1822, kdy celá obec lehla popelem, byla zničena, avšak již v témže roce vystavena budova školy znovu.
Při škole za přičinění pan učitele Helda byla v roce 1818 založena kronika obce, jež je dosud zachována, kronika obce je stále živá.
Pan učitel Macků založil v roce 1886 obecní knihovnu, která je v činnosti dosud a čítá 2955 svazků.

Po několika velkých požárech v průběhu 19. století, při kterých mnohdy lehla popelem téměř celá vesnice, byl v roce 1896 v obci zřízen dobrovolný hasičský sbor s vlastní stříkačkou, který plní své poslání pomoci blížnímu dodnes.